Kirlianův efekt - Kirlianova fotografie

Již v dávné minulosti se vědělo, že každý nosíme kolem sebe určitý světelný obal, což bylo dokumentováno např. na skalních kresbách, křesťanských obrazech atd. Vlastní energii vyzařují nejen lidé, ale i zvířata, rostliny i věci.

Tato energie nás ovlivňuje víc, nežli si většina z nás uvědomuje. Vychází z jednotlivých energetických center v našem těle, zvaných čakry, které ovlivňují stav orgánů. Ideální stav je, když všechna centra pracují v harmonii a rovnoměrně tělu dodávají energii.

Záměrem Kirlianovy fotografie je získat fotografie aury, která odhaluje mentální a tělesné poruchy lidí dřív, než se projeví nějakými zjevnými příznaky.

Nikola Tesla, Semjon Kirlian

Fotografie energetického vyzařování jako první provedl Nikola Tesla v roce 1891. „Znovuobjevení“ fotografie energetického vyzařování (aury) provedl souhrou několika náhod v roce 1939 ruský inženýr Semjon Kirlian, při práci v nemocnici v Krasnodarsku.

Vyfotografoval vysokofrekvenční el. výboj vznikající mezi jeho dlaní a elektrodou. Na snímcích nalezl záři, obklopující jeho ruku. Kirlian začal experimentovat a fotil prakticky vše, co nalezl. Spolu se svou ženou zjistili, že velikost vyzařování se mění podle toho, v jaké „kondici“ je fotografovaný objekt. Např. čerstvě utržený list stromu měl vyzařování jasné a zářivé oproti listu uvadlému, kde nebylo vyzařování téměř žádné.

Po mnoha experimentech došli manželé Kirlianovi k závěru, že energetické vyzařování není závislé na elektrocharakteristikách fotografovaného objektu, ale zcela jiných vlastnostech, které souvisejí s tzv. životní energií.

Energetické vyzařování je souborem mnoha polí a emanací z nichž pouze některé v současné době dokážeme změřit (el.magnetické pole,el.pole,optické projevy atd.) ostatní pole jsou jakési vyšší součásti polí, které neumíme měřit přímou metodou. Tyto vyšší součásti jsou velice jemnými vibracemi, kterými disponuje každá hmota na úrovni mezimolekulárních sil (Hideki Yukawa- Nobelova cena za fyziku – matematické prokázání těchto částic).

Tyto částice nesou specifickou informaci o hmotě – jakési DNA hmoty. Díky této informaci, kterou nesou, vytvářejí energetický prostorový model předmětu. To znamená, že můžeme vyfotografovat auru celého listu stromu, i když z něho byla část odstřižena. Tentýž „prostorový model“ je pravděpodobně zodpovědný za fantomové bolesti pacientů, jimž byla amputována část těla.

Kirlianova fotografie a aura

Jestliže dáme například ruku velmi blízko kovové desce, do které je přivedeno napětí řádově alespoň desítek tisíc voltů při frekvencích desítek kilohertzů, začíná docházet k výbojům zpravidla fialové barvy, které vytvoří jakousi "auru" kolem obrysů ruky. Elektřina při výše uvedených parametrech je však nebezpečná, protože způsobuje popáleniny.

Zajímavější jsou pokusy při napětích řádově stovek tisíc až milionů voltů při frekvencích kolem 1 MHz a výše, (například z Teslova transformátoru), kdy již docílíme velmi výrazné "aury", ovšem za relativně bezpečných podmínek, protože elektřina při těchto parametrech již není díky takzvanému "skin efektu" tolik nebezpečná. Při vybíjení se do země například přes naše tělo neprojde tělem, ale "klouže" těsně nad povrchem kůže. Velmi pěkných fotek "aury" lze docílit vytvořením skleněné elektrody, tedy úzké ploché skleněné nádoby naplněné osolenou destilkou, do které zavedeme drát s tímto napětím, a z jedné strany můžeme přikládat na skleněnou elektrodu různé předměty, či ruce a podobně, a z druhé strany fotografovat nádherné efekty.